Třinec jsme navštívili během zimní dovolené v Beskydech a jako první zdejší cíl jsme si zvolili zdaleka viditelný kostel sv. Alberta, nacházející se na pahorku nad městem. Auto jsme nechali na parkovišti u svatostánku a vzápětí se vydali na jeho obhlídku. Už na první pohled jsme viděli, že mecenáš arcikníže Albrecht Fridrich Habsburský nechal kostel v roce 1885 vystavět do monumentálních rozměrů. Hodně se nám líbila jeho novogotická fasáda z režných cihel a tak jsme velice rádi téměř 50 metrů dlouhý a více jak 32 metrů široký svatostánek ve tvaru kříže obešli kolem dokola.

Začali jsme na přední straně kostela s 63 metrů vysokou věží, zakončenou štíhlou jehlancovou střechou a třímetrovým křížem. Pod horní římsou se nacházelo zvonicové patro, prosvětlené úzkými a velmi vysokými okny se žaluziemi, za nimž se ukrývala čtveřice zvonů pojmenované sv. Pius X., Panna Marie Bolestná, sv. Jan Sarkander, sv. Anežka. Mezi střední a nejnižší římsou jsme spatřili modrobílý ciferník s hodinami, pod kterými bylo vysoké půlené okno, propouštějící světlo na hudební kůr s varhanami od firmy Rieger z Krnova.

Poté jsme zamířili k bohatě zdobenému ústupkovému vchodu a po několika schodech jsme přišli ke dřevěným dveřím. Otevřená kovaná mříž nám dávala naději, že si budeme moci prohlédnout také interiér a tak jsme vzali jsme za kliku, ale bylo zavřeno. Ani jsme se tomu moc nedivili, přece jen stále ještě v krajině panovala paní zima a tak jsme pokračovali v obhlídce exteriérů svatostánku. Nade dveřmi ve štítě jsme našli kruhovou plastiku svatého Alberta a vedle hlavního vchodu jsme u zdi spatřili misijní kříž, postavený sem na památku duchovních cvičení konaných v květnu roku 1929 členy řeholní kongregace z Moravské Ostravy.

Další naše kroky vedly podél lodi, kterou na oko podpíraly ozdobné pilíře, mezi nimiž jsme našli vysoká vitrážová okna s vyobrazením sv. Anežky České, sv. Zdislavy, sv. Hedviky a Nejsvětější Trojice. Minuli jsme boční kapli a vzápětí jsme dorazili k pětibokému presbytáři, také podepřený falešnými pilíři a ozdobený vitrážovými okny, na kterých jsme uviděli vyobrazení sv. Alberta, předávajícího řeholi karmelitanského řádu sv. Brokardovi, na druhém vzkříšení a na třetím okně křest. Na jedné straně kněžiště jsme narazili na sakristii, zatímco na druhé se nacházela ozdobná věžička, kterou zřejmě bohatí měšťané a šlechta chodili na oratoř.

Pár metrů od presbytáře jsme zahlédli sněhem zasypanou pískovcovou kašnu s šestibokou nádržkou, do níž ale voda v zimě nepřitékala. Následně jsme se prošli okolo druhé strany lodi, vyzdobené taktéž okenními vitrážemi, tentokrát s vyobrazeními sv. Josefa, sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Sarkandra. Brzy jsme stanuli zpátky u průčelí kostela a tím jsme dokončili obchůzku svatostánku. Nastal čas na nalezení místní kešky a po úspěšném odlovu jsme se vymrzlí vrátili k autu na parkovišti. Poté jsme odjeli ke druhému kostelu ve městě, který patřil tentokrát evangelické církvi, o němž pojednává jiný můj příspěvek, tak si ho ve volném čase přečtěte.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Trinec_-_kostel_sv._Alberta/

Historie :

Třinecký kostel sv. Alberta byl postaven z režných cihel v roce 1885 na náklady arciknížete Albrechta Fridricha Habsburského ve stylu novogotiky a ve tvaru kříže a má opravdu mohutné rozměry - na délku měří 49,5 m, na šířku 32,5 m, vysoký je 14 m a může pojmout až 2000 osob. Byl zde uplatněn systém raně-gotických francouzských katedrál nebo románských a raně gotických kostelů v Německu, jejichž půdorys je utvořen tak, že na délku jednoho čtverce hlavní lodi připadá dvojnásobek čtverců lodi boční.

V roce 1932 darovala choť ředitele třineckých železáren kostelu v Třinci sochu sv. Terezie z Lisieux jako poděkování Bohu za uzdravení svého těžce nemocného dítěte. Nad kostelem se vypíná věž s hodinami vysoká 63 metrů, v níž bývaly tři zvony: sv. Albert 703 kg, sv. Karel 372 kg a sv. Hildegarda 204 kg. Zvony byly za II. světové války zničeny, proto byly pořízeny nové, které zhotovil p. Kadlec z Halenkova a 16. května 1992 je vysvětil biskup Hrdlička. Zvony dostaly tyto jména: sv. Pius X., Panna Marie Bolestná, sv. Jan Sarkander, sv. Anežka. Na věži nechybí ani železný kříž, který je tři metry vysoký a pochází z Lipiny u Frýdku.

Interiér :

Uvnitř kostela se nad hlavním vchodem nachází chór s varhanami od firmy Rieger z Krnova. Hlavní oltář byl vytvořen z godulského pískovce, který je pokryt deskou z kararského mramoru a ozdoben postavami sv. Františka z Assisi, sv. Rudolfa, sv. Matildy, sv. Terezie z Avily. Nad oltáři v příčné lodi jsou umístěny sochy patronů a patronek horníků a hutníků. V pravé příční lodi na bočním oltáři jsou umístěni sv. Florián, patron hutníků a hasičů, sv. Josef, patron dělníků a sv. Roch, ochránce zedníků a v levé příční lodi na bočním oltáři pak sv. Barbora, patronka horníků, Sv. Prokop, patron horníků a rolníků a sv. Hedvika, ochránkyně Slezska. Všechny sošky zhotovil vídeňský řezbář Leiner.

Zajímavá je také kazatelna, která byla vyrobena z godulského pískovce a opatřena zvukovým zesilovačem vyřezaným ze dřeva ve tvaru koruny. Kazatelnu zdobí čtyři v pískovci provedené řezby, které představují církevní otce: sv. Ambrože, sv. Augustína, sv. Řehoře a sv. Jeronýma. Křtitelnice byly vyrobena z mramoru s vyobrazením sv. Jana Křtitele. V bočních lodích na kamenných podstavcích jsou sochy ukřižovaného Spasitele, Matky Boží a sv. Jana, pod nimiž je umístěna socha sv. Judy Tadeáše a druhá socha znázorňující Pannu Marii mezi dvěma anděly.

V interiéru kostela se nachází dále 14 zastavení Křížové cesty na bočních stěnách či pěkné litinové pozlacené svícny. Mezi presbytářem a severním ramenem kříže se nachází oratorium pro šlechtu a na opačné straně sakristie. Ozdobou svatostánku jsou vysoké vitrážová okna. Presbytář roku 1976 dostal provizorní dřevěný obětní stůl a ambón, čili vyvýšené místo, odkud se při bohoslužbě četlo Slovo Boží. Definitivní podobu dostal presbytář roku 1990, kdy podle návrhu projektanta Václava Vrby byl vyroben mramorový obětní stůl, ambón a váza.

Historie čerpána z webu

http://www.trinec.farnost.cz/clanek.php?nazev=/historie/kostel

Město Třinec je držitelem turistické známky č.1826.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mesto-trinec-c1826