V obci Žarošice jsme se zastavili, když jsme se vraceli domů z třídenního pobytu v Kyjově, abychom si zde prohlédli dvě zajímavosti. Jednou z nich byl trojlodní kostel sv. Anny, k němuž jsme se vydali pěšky po prohlídce sbírek muzea. Nejprve se před námi objevila jeho čelní strana, poslušně kopírující domy podél frekventované ulice.

Už z dálky jsme si všimli rizalitů, které nechyběly ani na bočních stranách lodě. Na hranolové věži se k nebi vypínala krátká jehlancová střecha, zakončená křížem. Správný čas jsme si zkontrolovali dle věžních hodin, umístěných na několika stranách mezi římsou a spodním okrajem střechy. Pod hodinami pak zvonicové patro prosvětlovala polooblouková okna. Zanedlouho jsme zjistili, že uvnitř visí čtyři zvony, ulité v Brně. Největším z nich byla Maria o váze 534 kilogramů, druhým zvonem pak byla Anna o váze 253 kilogramů, dále pak Cyril a Metoděj vážící 141 kilogramů a posledním Umíráček se sto kily.

O něco níže pak byla další římsa a zbytek věže s pultovými štíty se nám ztrácel v dolní části průčelí. Přešli jsme přes silnici a na chodníku před kostelem jsme spatřili několik barokních soch, které jsme si vzápětí postupně prohlédli. Jednalo se o sochu sv. Anny s Pannou Marií, sv. Josefa, který držel v pravé ruce hůl a v levé lilii, sv. Rocha, jemuž u nohou seděl pes a sv. Jana Nepomuckého s katy v úborech jakobínů, kteří ho shazovali do vody. Naším očím neunikl ani kamenný kříž s Kristem, pocházející z roku 1863 a stojící u zdi kostela.

Pak jsme se zastavili u vchodu s kamenným ostěním a chtěli jsme zajít dovnitř. Zrovna se konala nedělní mše a my jsme nechtěli rušit, tak jsme si jen přečetli, jaké předměty svatostánek před námi ukryl. Potom jsme již zvedli hlavu a v nice nad vchodem jsme si prohlédli sošku sv. Anny. Následně jsme se vydali na obchůzku svatostánku.

Na ohradní zdi u kostela jsme si povšimli misijního kříže a pak jsme bránou vstoupili do kostelního areálu. Okamžitě jsme spatřili prvních ze čtrnácti kapliček s mozaikami křížové cesty od Antonína Kloudy z Prahy, které jsme si všechny poctivě obešli. Kromě nich jsme uviděli sgrafiti, ukazující události z dějin poutního místa ve výklencích obvodové zdi. Cestou jsme si prohlédli také loď kostela, kterou prosvětlovaly z každé strany tři vysoká okna s horním obloukem. Stejně jako hlavní vchod, i ty boční byly opatřeny kamenným ostěním s obíhající lištou. Trochu jsme byli zklamáni z pravoúhle uzavřeného kněžiště, které kromě dvou oken postrádalo nějakou další výzdobu.

Potom jsme svou pozornost obrátili na areál za kostelem, vybudovaný roku 1967 pro místní poutě. Shlédli jsme zde ambity, žulový oltář z roku 1988, do něhož byly uloženy ostatky blahoslaveného Hroznaty. Pod ambitem jsme uviděli sousoší Kalvárské skupiny, jehož kříž byl dříve v Kutné Hoře a sochy Panny Marie a sv. Jana ze zábrdovického kostela. Po stranách jsme našli obrazy se sv. Cyrilem a Metodějem, sv. Janem Nepomuckým, blahoslaveným Hroznatou.

Když jsme měli celý kostel i s areálem shlédnutý, nastal čas si přečíst něco o jeho historii. Pak jsme vyšli ven na ulici a vydali se zpět k autu. Potom jsme již odjeli do Slavkova u Brna, kde jsme poznali spoustu zajímavých míst a památek. O nich však pojednávají další moje články, tak si je nezapomeňte přečíst.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Zarosice_-_kostel_sv._Anny/

Historie poutního místa :

Žarošice se ve světě proslavily díky kostelu Panny Marie, který stával v místě zvaném Silničné už ve 14. století. Také zde byla rezidence, kterou vedli cisterciáčtí kněží. Již od pradávna sem proudily davy lidí a každoročně přicházelo až šedesát tisíc poutníků. Všichni se chtěli pomodlit u vzácné sochy Panny Marie, kterou místním cisterciačkám darovala královna Eliška Rejčka.

Areál byl neustále přestavován a rozšiřován, až zde vznikl kostel s věží, který byl obklopen nádvořím s klenutými ambity a v rozích stály kaple. Další pak byla u brány pro poutníky a na jižní straně byla rozsáhlá jednopatrová budova pro kněze. Během třicetileté války areál zpustnul, ale již na přelomu 17. a 18. století se žarošičtí kněží podíleli na přestavbách a opravách.

V rámci reforem však císař Josef II. zrušil poutě a od roku 1785 se kostel stal zbytečným a začal se připravovat k demolici. Ve stejném roce dav prostých poutníků vnikl do chátrajícího a vykradeného kostela a sochu Staré Matky Boží v průvodu přenesl do kostela sv. Anny v Žarošicích. Poutní areál ve vinicích pak postupně chátral a když Žarošice roku 1797 vyhořely, materiál posloužil k výstavbě nového kostela a obnově vesnice.

Historie kostela svaté Anny :

V Žarošicích stával již roku 1326 první kostel, pravděpodobně dřevěný. Ten v letech 1510 a 1634 vyhořel a byl zničen také při drancování Švédů v roce 1645 a Turků v roce 1663 a 1683. Začátkem 18. století byl kostel zbořen a postaven nový, který byl 9. srpna 1731 posvěcen. Dne 28. června 1797 vypukl v Žarošicích velký požár, který zničil nejen kostel a faru, ale i větší část obce, takže v letech 1800 - 1801 byl postaven současný kostel sv. Anny.

Interiér kostela svaté Anny :

Na hlavní oltář z umělého mramoru byl roku 1948 uložen posvěcený ostatkový kámen, do něhož byly umístěny ostatky mučedníků sv. Diodora a Kristiny. Největší chloubou kostela a Žarošic však vždy byla socha Panny Marie z roku 1325 od neznámého umělce, vyřezaná z jednoho kusu dřeva. Její výška činí 142 centimetrů a že Panna Maria pravicí žehná a v levé ruce chová Ježíška, oděný do dlouhé tuniky. Panna Maria pak byla oblečena do kroje francouzských královen, který se nosily ve 14. století.

Roku 1995 sochu korunoval papež Jan Pavel II. Vedle sochy se nachází pozlacená válcová skříňka s dokumenty s podpisy farností, obcí, rodin, jednotlivců, kteří se Panně Marii zasvětili, přičemž nejstarší byla podepsána z roku 1848. Na boky presbytáře byly umístěny votivní dary za uzdravení ze zrušených klášterů. Dále zde byly dány mramorové desky na památku korunovace  sochy Panny Marie a do rohů presbytáře socha sv. Cyrila a sv. Metoděje. Na pravé straně je boční oltář sv. Anny, jejíž socha byla dříve na hlavním oltáři a kterou nahradila slavná socha Panny Marie.

Levý boční oltář byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli a že obrazy na bočních oltářích namaloval v roku 1802 malíř František Werner z Brna, které byly později zrestaurovány byly mistrem Janem Florianem. Ten také navrhl lavice, vyzdobil je řezbami a z jeho umělecké dílny pocházela i křížová cesta či kopie sochy Matky Boží Žarošické. Na sloupech kostela se nachází sochy sv. Josefa, proroka Izaiáše, sv. Ambrože a sv. Augustýna a štuky od umělce Lengellachera, které sem byly přeneseny ze zbouraného kostela v Hustopečích. Na zadních pilířích pak stojí sochy sv. Antonín Paduánského, sv. Juda Tadeáše od Jana Floriana. Malbu v kostele navrhl mistr Köhler. Na chóru se nacházejí  varhany, které v roce 1947 vyrobila firma Rieger-Kloss z Krnova.

Historie čerpána z webu

http://www.zarosice.estranky.cz/clanky/historie.html

Kostel sv. Anny v Žarošicích je držitelem turistické známky č.1393.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/poutni-misto-zarosice-zarosicka-madona-c1393