Během třídenního víkendového pobytu, který jsme strávili převážně v okolí Kolína, jsme se vydali také na zámek Kačina. Do této oblasti Středočeského kraje nás zavedla náhoda, neboť jsme sem vezli prodaný kus nábytku z chalupy a aby se během přepravy nepoškodil, raději jsme ho v horkém pátečním dni do Peček doručili osobně. Následně jsme se ubytovali v penzionu Zlaté slunce, v němž jsme se dočkali vítaného ochlazení a druhý den jsme celý strávili v Kouřimi. V neděli jsme pak poznávali zajímavosti v okolí Kolína, přičemž jsme v tomto okresním městě poobědvali v restauraci U Červených a po jídle jsme již vyrazili směr Kutná Hora. Jedno z nejvýznamnějších měst ve středověku jsme však prozkoumávali v rámci jiného pobytu, neboť bychom jej za nedělní odpoledne neměli šanci celé poznat a pouze jsme kolem něj projeli.

Naším cílem byl totiž zmíněný zámek Kačina, k němuž jsme se neodvratně blížili, ale ještě než jsme k němu dojeli, zastavili jsme u Červeného domku. Bývalý letohrádek stál přímo u silnice z Nových Dvorů do Svaté Kateřiny, takže jsme si trošku zajeli, ale vůbec nám to nevadilo. Při plánování cesty na Kačinu nás totiž tato stavba s červenou fasádou natolik zaujala, že jsme domek chtěli vidět na vlastní oči. A tak se také stalo poté, co jsme na okraji silnice zaparkovali naše černé autíčko a vydali se na obhlídku letohrádku, který na hrázi již neexistujícího Svatoanenského rybníka nechal postavit majitel novodvorského panství hrabě Bernard Věžník z Věžník. Okamžitě nám bylo jasné, z jakého důvodu domek získal svůj název, protože jeho fasáda byla vymalována sytě červenou barvou.

Před námi se nacházel dům, poprvé připomínaný roku 1703, obdélného půdorysu s jižní patrovou a severní přízemní částí, členěný soklem, profilovanou kordonovou římsou a zkosenou korunní římsou. Přední část domu a silnici od sebe oddělovala ohradní zeď, která nám ztěžovala obhlídku stavby a situaci nám vůbec neulehčily vysoké stromy, kryjící dobrou polovinu Červeného domku. Paradoxně tak byla nejlépe vidět přízemní stodola či garáž naproti domu, která částečně nahradila ohradní zeď a byla rovněž stylově zabarvena do té nejpopulárnější barvy v okruhu stovek metrů. Když jsme nahlédli přes zeď, spatřili jsme vstupní portál s ušima a klenákem, na němž bylo uvedeno číslo popisné 120. V horní části portálu kolem klenáku pak byly dva dvouřádkové nápisy, vypovídající o postavení a opravě domu.

Následně jsme prošli kolem stodoly, která zřejmě už svému účelu nesloužila a po polní cestě jsme zamířili dozadu za dům, odkud byla červená stavba s mansardovou střechou lépe vidět. O tom, že majitelé byli právě doma, svědčilo auto zaparkované na travnatém pozemku a naprosto jasným důkazem pak byla paní, která okopávala zahrádku u boční strany domu. Nechtěli jsme je rušit a tak jsme dokončili naši obchůzku Červeného domku, vyšli ven na silnici a vrátili se k autu. Z vlastních vytištěných papírů jsme si pak v klidu přečetli pár informací o historii domu, který nechal po roce 1791 přestavět Jan Rudolf Chotek. Hraběcí rodina zde pobývala při odpočinku během výletní plavby po říčce Klejnárce, která už kolem domku dávno netekla. Roku 1850 zmizel také les, který hrabě nechal o 60 let dříve vysadit a tak se kolem nás rozprostírala hlavně pole.

Na závěr jsme se dozvěděli, že v přízemí domu bydlel sluha a první patro sloužilo ke krátkodobému pobytu hraběte a jeho rodiny. Když jsme dočetli poslední řádky, popojeli jame po polní cestě směrem k lesíku, který pak plynule přecházel do zámeckého parku a na okraji porostu jsme odlovili kešku. Potom jsme již zamířili na parkoviště u zámku Kačina, ale co bylo dál, to vám již prozradí jiný můj článek. Pro zajímavost je potřeba uvést, že tento den byl ve znamení písmene K, jelikož jsme postupně zavítali do Křečhoře, Kolína a na zámek Kačina. Chcete-li vědět, co dalšího jsme tehdy viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme kroužili okolo Kolína a navštívili zámek Kačina. Pokud jste také navštívili zámek nebo jeho okolí, napište pod článek komentáře. Děkujeme.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Svaty_Mikulas_-_Cerveny_domek/

Historie :

Letohrádek s názvem Červený domek nechal postavit na hrázi zaniklého Svatoanenského rybníka majitel novodvorského panství hrabě Bernard Věžník z Věžník, poprvé je připomínán v gruntovní knize z roku 1703. V ní je také uvedeno, že pro pohodlný přístup k letohrádku nechal zřídit kanál s přístavištěm pro lodičky. Po roce 1791 nechal letohrádek přestavět Jan Rudolf Chotek, za něhož byl v okolí vysazen lesík až k říčce Klejnárce. Hraběcí rodina zde pobývala při odpočinku během výletní plavby. V roce 1824 byl letohrádek přeměněn na hájovnu, ale když byl v roce 1850 vykácen okolní les a změněn na pole, ztratil i tuto funkci a byl adaptován na obytný dům. V roce 1866 zde krátce pobýval po bitvě u Hradce Králové pruský korunní princ Bedřich Vilém. Poslední oprava domu provedl v roce 1972 malíř Vlastimil Beneš. Červený domek s kolnou a ohradní zdí byl zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Historie byla čerpána z webu

https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/svaty-mikulas/cerveny-domek

Obec Svatý Mikuláš nemá turistickou známku.