Letovice se staly naším domovem na čtyři jarní dny, během nichž jsme byli ubytováni v místním penzionu na okraji tohoto jihomoravského města. Samozřejmě jsme si nenechali ujít širokou nabídku zdejších památek či zajímavostí a téměř všechny jsme si stihli prohlédnout. Vynechali jsme pouze dvě nejvýznamnější památky Letovic, které v době našeho pobytu byly ještě zavřené a jelikož jsme chtěli vidět i jejich interiéry, jejich prohlídku jsme si nechali na příští návštěvu. Jednalo se o zámek a bývalý klášter Milosrdných bratří s barokní lékárnou a přilehlý kostel svatého Václava, nabízející v sezoně průvodcovskou službu. Nicméně i bez nich nám toho v Letovicích k prozkoumávání zbylo poměrně mnoho, přičemž jsme těmto turistickým cílům věnovali celý třetí den pobytu.

Na závěr předposledního dne naší krátké dovolené jsme zavítali do centra města Letovice, abychom se seznámili se zajímavostmi na protáhlém Masarykově náměstí. Naše stříbrné auto jsme odložili na malém parkovišti před školou a vyrazili jsme na procházku po náměstí, pojmenovaném po našem prvním prezidentovi. Trochu jsme si povzdechli, že radní neměli více fantazie a místo obligátního Masaryka, který v názvech obsadil desítky náměstí v naší zemi, nevybrali někoho jiného, více spjatého s historií města, například nějakého šlechtického majitele panství. S tím jsme však nemohli nic dělat, takže jsme jen pokrčili rameny a začali se věnovat tomu, co nám náměstí nabízelo v pevné formě. Překvapivě toho k vidění nebylo mnoho, ačkoliv Letovice měly hodně zajímavou historii a byly osídleny již v pravěku.

Škola

Vzhledem k tomu, že jsme parkovali u budovy školy, logicky jsme si ji vybrali jako první objekt našeho průzkumu. Škola byla založena 1. října 1952 pod názvem Hudební škola a vyučovalo se zde ve ztížených podmínkách. Zlepšení přišlo až roku 1971, když škola získala novou budovu s většími prostory pro výuku. Současní žáci však mohou být rádi, že se nenarodili o 150 let dříve, kdy to s podmínkami výuky bylo ještě složitější. V druhé polovině 19. století by totiž docházeli do staré radnice, která byla v tak dezolátním stavu, že byla roku 1891 zbourána. Studenti se už předtím rozmístili do několika domů na náměstí, které pro účel vyučování poskytli jejich ochotní majitelé. Škola však nutně potřebovala nové prostory a po mnoha letech snah, problémů a žádostí bylo v roce 1882 usneseno, že nová budova obecné školy bude stát na náměstí na místě starého obecního domu.

Měšťanské domy

Během naší procházky jsme si samozřejmě prohlíželi domy lemující náměstí a docela nás překvapilo, že žádný z nich nebyl zařazen mezi památky. Třeba nárožní dům s lékárnou Milosrdných bratří byl moc pěkný, ale v podstatě se podobal svému sousedovi. Na opačné straně nám padl do oka hotel Karlov s krásnou fasádou zdobenou pilastry a atikovou nástavbou, díky níž svou výškou převyšoval ostatní domy. O 50 metrů vedle nás zaujal dům č.36 s pěkným arkýřem, protaženým nad střechu domu a zakončeným dvojicí malých věžiček. Vedle radnice jsme našli tři domy postavené v duchu funkcionalistického smýšlení s plochou střechou, které tak tvořily protipól ostatním budovám, které dosahovaly maximálně třech nadzemních podlaží.

Řeka Svitava

Měšťanské domy nás tedy mírně zklamaly, čekali jsme vzhledem ke stáří města něco jiného, ale když jsme se rozkoukali, tak jsme si uvědomili, že staré Letovice leží od náměstí východním směrem až za hlavní silnicí č. 43, která městem prochází. Na druhou stranu jsme nečekali, že přímo náměstím bude protékat řeka. Domy na severní straně tvořily ucelenou řadu, kterou přerušila řeka Svitava, čímž náměstí rozdělila na dvě části. Vodní tok překlenoval most a lávka pro pěší, čehož jsme samozřejmě využili a chvíli hleděli do poměrně klidné hladiny 97 kilometrů dlouhé řeky, pramenící u obce Javorník nedaleko Svitav. Napadlo nás, za jak dlouho asi dorazí voda z Letovic do Brna, kde Svitava po staletí spojovala svou sílu s řekou Svratkou, ale pak jsme se vrátili do reality a most jsme opustili.

Nová radnice

Vzápětí jsme se vydali za jedním z největších domů na náměstí, kterým byla Nová radnice, postavená roku 1886. Nahradila původní budovu radních, která stávala uprostřed Masarykova náměstí na levém břehu řeky Svitavy až do roku 1891. Stará radnice byla zbourána po výstavbě nové z důvodu dezolátního stavu. Kromě místností pro zasedání představitelů města býval v prvním patře radnice nájemní hostinec, který dostal výpověď v roce 1865. Tehdy se zde místo piva a kořalky začaly do hlav nalévat vědomosti, jelikož v bývalém hostinci vznikla třetí třída školy a následujícího roku přibyla tamtéž čtvrtá třída. V době naší návštěvy už několik desítek let žáci navštěvovali radnici z jiných důvodů, když jim k vyučování sloužily tři školní budovy. Radnice se tak vrátila do zaběhlých kolejí a byl z ní opět řízen chod města.

Socha T. G. Masaryka a kříž s Kristem

Před radnicí jsme našli sochu T. G. Masaryka a také zlacený kříž, přičemž mnohem zajímavější osudy mělo sochařské dílo z roku 1931. Tehdy totiž město postavilo novou budovu školy a do přilehlé školní zahrady byla umístěna zmíněná socha T. G. Masaryka. V letech nepříznivých pro demokratický vývoj naší země musela být odstraněna, čehož se ujali občané města, kteří ji pečlivě uschovali. V období Pražského jara roku 1968 se socha Masaryka opět zaskvěla v zahradě školy, aby v období normalizace v roce 1974 opět byla odstraněna. Po politických změnách v roce 1989 se socha stala ozdobou Masarykova náměstí v Letovicích, kde byla instalována před budovou městského úřadu. Dále jsme před radnicí krátce shlédli litinový kříž s Kristem na mramorovém soklu a to bylo vše, co zajímavého jsme na náměstí mohli vidět.

Jak už bylo napsáno, Masarykovo náměstí nás trochu zklamalo, nicméně i tak jsme na něm dokázali najít několik zajímavostí. Během procházky nám hodně vadily velké množství zaparkovaných automobilů a nemile nás překvapilo, že v západní části náměstí zastavovaly autobusy. Naopak jsme z centra města měli krásné výhledy na zámek nahoře nad náměstím, který se hrdě ukazoval všem návštěvníkům podobně jako modelky na molu. Když jsme si tedy všechno prohlédli, zamířili jsme k autu, jímž jsme vzápětí odjeli do penzionu na okraji města, v němž jsme byli ubytováni. Uzavřeli jsme tak třetí den pobytu v Letovicích, který jsme celý strávili v tomto městě. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme v Letovicích navštívili skoro všechny zajímavosti.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Letovice_-_Masarykovo_namesti

Historie čerpána z webu

https://www.letovice.net/

Město Letovice je držitelem turistické známky č.1423.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/letovice-c1423