Putování za turistickými známkami, poznáním krásných památek, nádherné přírody a dalších zajímavostí nás přivedlo na spoustu míst naší České republiky. Samozřejmě jsme vyrazili také do zahraničí, ale největší počet vícedenních výletů a dovolených jsme strávili právě u nás. Staré moudro říká, že se všechno vyvíjí a totéž platilo i o našich výletech, co se týče ubytování. Jako mladí jsme na výlety jezdili vlakem či na kole a spali jsme pod stanem, v chatce někde v kempu nebo jsme poznali, co je hostel. Na první dovolenou v Teplicích nad Metují s dětmi jsme však již vyrazili autem a protože peněz moc nebylo, vybrali jsme si ubytování v kempu. Teplá voda tekla jen hodinu, o pohodlí v chatce jsme se dělili s pavouky a jiným hmyzem, ale zato jsme poznali jiné lidi a děti byli také spokojené, když si pohráli se svými vrstevníky.

Veškeré nepohodlí nám vynahradila krásná příroda a skalní města. Pro dovolené v dalších letech jsme si již vybírali spaní v levnějších domech v soukromí, které jsme často sdíleli s jejich majiteli. Opět jsme se tak seznámili s novými lidmi, ale už jsme měli větší soukromí, čisté postele, teplou vodu kdykoliv a mohli jsme si uvařit ve vybavené kuchyňce vlastní jídlo. Jednu z těchto týdenních dovolených jsme strávili ve Skalce u Doks, kde jsme na zahradě domu krmili kočku majitelů a děti se báli přiblížit ke krocanovi v ohradě. Máchův kraj byl úžasný, hrad Bezděz se pro nás kvůli jedné události stal legendárním, stejně jako Kokořín a naprosto nás uchvátila Houska s tajemným kastelánem, který jakoby z oka vypadl nějakému černokněžníkovi a jenž dovedl o hradu mluvit tak poutavě, že jeho vyprávění zaujalo i naše malé děti.

Jak přibývaly další roky a děti rostly, zvyšovaly se i naše nároky na úroveň a kvalitu ubytování. Začali jsme si vybírat penziony a hotely střední třídy, které už nabízely polopenzi, na kterou jsme si brzy zvykli. Jednu z takových dovolených jsme strávili v Krkonoších, kde jsme prožili příjemný týden plný pěších výletů a jízd lanovkou. Každý den jsme vyráželi z krásného penzionu ve Velké Úpě a podařilo se nám pěšky zdolat nejvyššího horu naší země Sněžku. Podobnou dovolenou jsme o rok později strávili v Krušných horách, kde jsme si vybrali levnější hotel u lyžařského areálu pod Plešivcem. Tentokrát jsme více jezdili autem, které jsme si na začátku roku koupili v zánovním stavu a i z tohoto hlediska se jednalo o významnou změnu v našem životě.

Poslední dva roky však už jezdili bez dětí pouze ve dvou a tak jsme si mohli dovolit i trochu dražší hotely. Stále jsme využívali polopenzi, nicméně se zvýšila úroveň pokojů a dokonce jsme si přikoupili wellnes. Nicméně se zkrátila doba dovolené na tři až pět dní, což nám na druhou stranu umožnilo vyrazit na několik dovolených za rok a poznat tak více míst u nás či na Slovensku. A co přinese budoucnost ? To se teprve ukáže, ale třeba někdy vyzkoušíme ubytování na vodě či na nějaké vysoko položené horské chatě. Uvidíme….Každopádně, ať už jsme si vybrali jakýkoliv typ ubytování, vždy jsme si uzavřeli adekvátní cestovní pojištění, aby naše dovolená proběhla v klidu a pohodě.