Beskydy se staly jednou z našich nejoblíbenějších destinací, kam jsme se velice rádi vraceli, jelikož nás zdejší drsná a zároveň krásná krajina naprosto okouzlila. Občas jsme na československé pomezí z Olomouce vyrazili na jednodenní výlet, ale strávili jsme zde i pár celotýdenních dovolených, které nám daly více času pro důkladnější prozkoumání tohoto kouzelného pohoří. Jednoho roku jsme si na sedm dní pronajali luxusní srub v kanadském stylu, který si jeho majitel postavil na zelené louce teprve nedávno a tak dřevěný domek ještě voněl novotou. Dovolenou jsme si naplánovali na začátek letních prázdnin, kdy se rozlehlá obec Velké Karlovice stala na jeden týden naším novým domovem, z něhož jsme každé ráno po vlastními silami připravené snídani vyráželi na výlety po bližším i vzdálenějším okolí.

Úvodní dva dny dovolené panovalo velké vedro, kdy teploměr úspěšně atakoval třicetistupňovou hodnotu, takže jsme přivítali, když se v noci na Valašsko přihnaly bouřky. Třetí den pobytu se nám hned lépe dýchalo a vzduch se ochladil natolik, že jsme si dokonce museli obléci bundy. Negativním faktem ochlazení bylo to, že celé dopoledne propršelo a tak jsme jej strávili ve srubu u vědomostních stolních her. Pak jsme si uvařili oběd a když konečně přestal padat déšť, vyrazili jsme na výlet do Karolinky. Postupně jsme shlédli ski areál, exponáty sklářského muzea, soubor původních dřevěných staveb v Raťkovském údolí, kostel Panny Marie Karelské a naším posledním cílem v Karolínce byla vodní nádrž, zvaná též Stanovnice.

Když si kostel opustili, přejeli jsme koleje u železniční zastávky, za níž jsme minuli pomník, věnovaný vzpomínce na budovatele přehrady a pak jsme pokračovali v jízdě několik stovek metrů až k odbočce u hráze. Zde jsme narazili na bránu, která nám znemožnila vstup na hráz, kterou jsme si tak prohlédli pouze z dálky. Vzápětí jsme na zdi odlovili kešku a po úspěšném nálezu jsme přeskočili svodidla u zmíněné silnice, za nimiž jsme spatřili starou asfaltovou cestu, kterou zřejmě v době budování přehrady v letech 1977 – 1987 využívali dělníci k vyvážení zeminy či k jinému účelu. Již nepoužívaná silnička nás přivedla k vodě, ve které se asfaltka záhy ztratila pod hladinou, která se téměř nehýbala. Díky čisté vodě jsme dobře viděli detaily v hlubinách přehrady a když jsme se dostatečně pokochali, zamířili jsme zpět k autu. 

Následně jsme se kolem pomníku vrátili na hlavní cestu u kostela, kde jsme odbočili doprava a vzápětí jsme odbočili do ulice Pod hrází. Za železniční tratí jsme zabočili do slepé ulice Na Marečkově, na jejímž konci jsme nechali naše stříbrné auto odpočívat a vydali se na obhlídku přehrady z druhé strany. Bohužel i zde jsme narazili na zavřenou bránu s výstražnými tabulkami, upozorňující na monitorovaný prostor a tak nám opět nezbývalo, než si přehradu o objemu 7,65 milionu krychlových metrů prohlédnout pouze z uctivého odstupu. Kromě vody, kterou do nádrže dodával potok Velká Stanovnice, jsme pozorovali kruhovou odběrnou věž, ve které byla umístěna strojovna pro ovládání tabulových uzávěrů výpustného a odběrného zařízení, a od roku 1995 se uvnitř také nacházela malá vodní elektrárna.

Znovu jsme shlédli 35 metrů vysokou a 391 metrů dlouhou sypanou kamenitou hráz s bezpečnostními přelivy, kterou na jedné straně omývala voda, zatímco druhá strana byla pokrytá zelenou travičkou. Když jsme si vše prohlédli, vydali jsme se za další ukrytou schránkou typu Letterbox, kterou jsme díky správně vyluštěným souřadnicím bez potíží našli a tak jsme se mohli spokojeně vrátit k našemu povozu, jímž jsme odjeli do sousední obce Nový Hrozenkov. O tom, co jsme zde viděli, však již vypráví jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli také přečtěte. Jak probíhal třetí den naší dovolené na Valašsku, to se dozvíte v sekci Velké povídání o výletech, kde je pro vášnivé čtenáře připraven cestopis s názvem Jak jsme v červenci navštívili Karolinku a Nový Hrozenkov. Pokud jste tato místa také navštívili, napište pod článek komentář a podělte se o své zážitky.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/karolinka-prehrada-stanovnice​

Historie :

Vodní nádrž ve městě Karolinka byla vybudována v letech 1977 – 1987 na potoce Velká Stanovnice, který pramení na úbočí Javorníků a protože v jeho povodí nejsou téměř žádné vesnice či průmysl a zemědělské podniky, voda v přehradě patří mezi nejkvalitnější na Moravě. Přehrada o objemu 7,65 milionu krychlových metrů zásobuje Vsetínsko. Sypaná hráz je 35,5 metru nad terénem a v koruně má délku 391,5 metru. Výpustné a odběrné zařízení je umístěno v kruhové odběrné věži, která je přístupná pouze štolou v hrázi a umožňuje odběr vody pro vodárnu ze tří výškových úrovní v nádrži. V roce 1995 zde byla instalována malá vodní elektrárna s dvěma turbínovými soustrojími. Kapacita bezpečnostního přelivu je při maximální hladině 104 kubíků za vteřinu.

Historie čerpána z webu

http://www.pmo.cz

Město Karolinka je držitelem turistické známky č.1578.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/mesto-karolinka-c1578