Náhoda tomu chtěla, že jsme o jedněch letních prázdninách vyrazili na víkendový pobyt do oblasti Kolínska, kam jsme tehdy přijeli vůbec poprvé. Do polabské nížiny jsme z Olomouce vyrazili v pátek odpoledne za obrovského vedra a po dvou hodinkách jízdy jsme přijeli do okrajové části Peček, kde jsme předali kus nábytku, jehož prodej byl příčinou našeho výletu. Následně jsme odjeli do Kolína pro dalšího člena naší výpravy a lovce keší v jedné osobě, který sem přijel už ráno vlakem, neboť se nevlezl do auta. Pak jsme se společně přesunuli do penzionu Zlaté slunce, kde jsme byli ubytováni a modlili se, aby konečně přišlo slíbené ochlazení. Večer jsme se dočkali a tak jsme se ráno za příjemné letní teploty mohli vydat na výlet, který jsme praktický celý strávili v Kouřimi.

Během procházky tímto městem jsme poznali poměrně velké množství památek a zajímavostí, které byly soustředěny zejména v historickém středu Kouřimi kolem Mírového náměstí. Když jsme si je všechny prohlédli, odjeli jsme za poznáváním ostatních turistických cílů, kterých ještě zbývalo vcelku dost. S některými zajímavostmi jsme se seznámili při putování po naučné stezce Stará Kouřim, která nás mimo jiné provedla prostory, kde stávalo opevněné hradiště našich slovanských předků. Jedno takové místo se nazývalo Libušino jezírko, které bývalo kultovním místem starého hradiště a stávalo v jeho středu. Když jsme sem přišli, ihned jsme odlovili kešku a poté jsme se přesunuli k chytré tabuli, která nám prozradila spoustu zajímavých faktů o jezírku, jež se poprvé připomíná roku 1592.

Hlavně nás zajímalo, jestli své pojmenování jezírko získalo podle slavné věštkyně Libuše a docela bychom si na to vsadili poslední groš. Znali jsme už totiž jen jednu Libuši a ve vší ústě k herečce Šafránkové jsme opravdu nevěřili, že by právě ona měla co do činění s lokalitou ve Staré Kouřimi. A výhra by byla naše, neboť staří polabští Slované údajně z hladiny jezírka věštili a navíc známá kněžna Libuše byla již na jiných místech Čech svázána s vyloženě vodním kultem, takže mohla mít spojitost i s tímto jezírkem. Docela nás však překvapilo, že v okolí Libušina jezírka bývalo pohřebiště kouřimských knížat z 9. století. V jednom z hrobů archeologové nalezli kostru ženy, kterou nazvali Kouřimskou kněžnou. Ta byla pohřbena s luxusními šperky, mezi nimiž byly náušnice s řetízky, gombíky, malé ozdobné kovové schránky na amulety, náhrdelník s kovovými perlami a charakteristické filigránové motivy.

Část těchto nálezů jsme viděli o pár hodin dříve v Muzeu Kouřimska a také na fotkách na informační tabuli, kde jsme našli i obrázek slovanského hrobu. Na závěr jsme se dočetli, že staří Slované své mrtvé spalovali a popel sypali do nádob, kterým se říkalo popelnice. Zaujalo nás, že na počest zemřelého pořádali slavnostní hostiny a někdy zvláštní hry, které připomínaly sportovní zápolení. Dále jsme se dozvěděli, že od 8. století začali stavět mohyly, do nichž ukládali zmíněného popelnice a teprve později do vkládali celé kostry. Připadlo nám logické, že když ženy na svou poslední cestu dostaly šperky, muži byli pohřbeni se svými zbraněmi, štítem a ostruhami. Všichni pak spravedlivě získali ještě potravinové milodary, což bylo s příchodem křesťanství zrušeno. Když jsme dočetli poslední řádky, šli jsme se podívat na samotné jezírko.

Bohužel bylo tento rok sucho a tak jsme marně hledali hladinu jezírka, které kdysi bylo napájeno vodou z puklinového pramene či dešti a kromě své funkce přirozeného vodního rezervoáru mělo i mimořádný kultovní význam. Jezírko pro tyto účely mělo zpevněné břehy, stály zde dřevěné idoly bohů a kolem hořely ohně. Musela to být při slunovratech a jiných svátcích úžasná atmosféra, trochu děsivá, leč vzbuzující naši zvědavost a chuť vše prožít na vlastní kůži. Když jsme se vrátili do reality, prohlédli jsme si vyschlé dno jezírka s kusy dřeva, obešli jej kolem dokola a rozhlédli se po okolí prohlubně, obklopené několika starými stromy. Pak jsme odmítli nabídku dřevěného altánu k odpočinku a vydali se na další cestu, jejíž popis najdete v mých dalších článcích. Pokud vás zajímá, co dalšího jsme v Kouřimi viděli, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech cestopis Jak jsme si po bitvě u Lipan podmanili městečko Kouřim a dozvíte se víc.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Kourim_-_Libusino_jezirko/

Historie :

Libušino jezírko bývalo kultovním vodním prostorem Kouřimského hradiště, které se nacházelo v úžlabině mezi středním a vnitřním valem, západně od střední brány. Pro kultovní důvody svědčí jinak zcela nesmyslný příkop, který pohanští Slované hloubili kolem svých svatyní nebo obětišť. V dnešní době se však jedná o pouhou prohlubeň v zemi, obklopenou několika starými stromy, v níž lze spatřit vodu pouze po dlouhotrvajících deštích, nebo v době tání. Jezírko, jehož dnešní název "Libušino" či "Libuše" se poprvé připomíná již roku 1592, je přírodní geologický útvar, napájený kdysi vodou z puklinového pramene a dešti. Kromě své funkce přirozeného vodního rezervoáru mělo i mimořádný kultovní význam.

V blízkém okolí byly během archeologických průzkumů v padesátých a nalezeny pozoruhodné artefakty, které pomohly historikům sestavit obraz slovanské Kouřimi jako obdivuhodně mocného a bohatého sídla. Nálezy z knížecího pohřebiště, jihovýchodně od jezírka, dokládají zejména drahé soubory šperků a oděvních doplňků. Dnes je jezírko často bez vody, jen při dlouhodobých deštích a jarním tání lze tuto přírodní památku vidět v celé své kráse. Původně byla prohlubeň napájena puklinovým pramenem a dešti. Symbolické oddělení posvátného místa od světského je doloženo i u Keltů a jiných starších kultur. V okolí jezírka byly archeologicky prokázány jámy, v nichž patrně hořely obětní ohně k poctě božstva pramene. Není také vyloučeno, že se z hladiny jezírka věštilo, jak to měli ve zvyku Polabští Slované. Také spojení Libuše s jezírkem by mohlo znamenat propojení úcty ke kněžně a věštkyni, která je na několika místech Čech svázána s vyloženě vodním kultem. Jméno Libuše nebylo mezi starými Slovany ani tak vlastní jméno ženy, jako spíše označení pro funkci kněžky, věštkyně svého kmene.

Historie čerpána z webu

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/libusino-jezirko-nedaleko-kourimi

Video o Libušině jezírku a Staré Kouřimi najdete zde 

https://www.youtube.com/watch?v=rdSvn-5D02k

Město Kouřim je držitelem turistické známky č.496.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/kourim-c496