Hodslavice jsme poprvé navštívili během jednoho prázdninového výletu, který jsme celý strávili ve Valašském Meziříčí a okolí. Když jsme do této obce přijeli, naše stříbrné auto jsme zaparkovali pár metrů od bývalé evangelické školy a zároveň rodného domku Františka Palackého, který vystavěl na konci 18. století jeho otec Jiří Palacký a vzápětí jsme se k němu vydali. Když jsme za příjemné letní teploty k domku dorazili, na jeho fasádě jsme pod příkrovem mohutného stromu shlédli dvě pamětní desky. Jedna sem byla instalována roku 1998 u příležitosti stého výroční Františkova narození a druhá návštěvníky upozorňovala, že pokud hledali jeho rodný domek, dorazili na správné místo.

Následně jsme vstoupili dovnitř, abychom si prohlédli expozici o osobě českého historika, politika, spisovatele a organizátora veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze, který byl už za svého života považován za zakladatele moderního českého dějepisectví a získal přezdívku Otec národa. V domku nás přivítala starší paní, která nám prodala vstupenky, turistickou známku a také jsme u ní získali razítko do památníku. Paní z pokladny se nám věnovala i v dalších minutách, posadila nás ke stolu, u kterého jsme vyslechli celou historii místa a dozvěděli se také spoustu informací o Františkovi, který se v tomto domě narodil 14. června 1798 a již od mládí projevoval velké nadání, rád četl a byl nejlepším žákem otcovy školy.

Poté jsme si sami v hlavní místnosti prohlédli první část expozice, kde nás nejvíce zaujal genealogický strom Palackých, sahající až do 16. století. Nechyběly ani osobního věci Františka, knihy, housle, portréty, busta, cylindr, krabička na šňupací tabák či vycházkové hole. Mezi exponáty jsme našli také odlitek ruky, posmrtnou masku či úvodnici neboli obřadní plachtu, ve které Palackého matka nosila novorozeného Františka do kostela. Dále jsme zde našli školní tabuli, staré židle a stolek. Potom jsme se přesunuli do vedlejší menší místnosti, kde jsme shlédli expozici o Hodslavicích. Seznámili jsme se tak historií obce, prohlédli si staré fotografie na nástěnkách, knihy, dokumenty a pár předmětů ve vitrínách.

Následně jsme vkročili do poslední malé místnůstky, ve které jsme našli dětskou kolébku, v níž trávil František Palacký své první týdny života. To bylo vše a celá prohlídka nám netrvala ani půl hodiny a pak jsme se s milou paní v pokladně rozloučili a expozice opustili. Když jsme vyšli z domku ven, našemu zraku neušla socha Palackého v nadživotní velikosti od autora Vladimíra Navrátila z roku 1968. Pak jsme si prohlédli dřevěný kostelík sv. Ondřeje vedle městského úřadu a následně jsme se šli ještě podívat na velký zděný kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Po jeho obhlídce jsme se vrátili k autu, kterým jsme odjeli do Valašského Meziříčí za dalšími památkami. Chcete-li vědět, jak probíhalo celé naše putování, vyhledejte si v sekci Velké povídání o výletech článek Jak jsme se v létě toulali po Valašském Meziříčí a okolí.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://jirkacek1.rajce.idnes.cz/Hodslavice_-_rodny_domek_Frantiska_Palackeho/

Zvláštní poděkování za poskytnutí některých fotografií patří 

http://ema70.blog.cz/

Historie :

Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích byl postaven v roce 1796 jeho otcem Jiřím, který zde zřídil evangelickou školu, v níž sám vyučoval a jenž zde působila do roku 1829. František Palacký se narodil 14. června 1798 a již od mládí projevoval velké nadání, rád četl a byl nejlepším žákem otcovy školy. Od roku 1807 navštěvoval zámeckou školu osvícené hraběnky Marie Walburgy Truchsess-Zeil v nedalekém Kuníně. Palacký v roce 1809 odešel studovat na Slovensko, nejprve na latinské gymnázium do Trenčína a poté od roku 1812 na evangelické lyceum v Bratislavě. Palacký studia nedokončil a univerzitního vzdělání se mu už ani později nedostalo. Roku 1823 odešel do Prahy, kde jej Josef Dobrovský získal pro práci historika a v hlavním města zůstal již natrvalo. Seznámil se s řadou vynikajících českých vlastenců a vědců, například Josefem Jungmannem, Václavem Hankou a dalšími. Palacký se brzy stal vedoucí osobností národně - obrozeneckého dění a stál u zrodu českého vědeckého časopisu, který vychází dodnes pod názvem časopis Národního muzea. Stal se tvůrcem programů a budovatelem historických sbírek Národního muzea, organizoval vědeckou práci, založil významné vědecké instituce a edice jako Matice česká nebo Archiv český. Byl předsedou sboru pro zřízení Národního divadla a v roce 1861 položil základní kámen k jeho stavbě. Palacký se angažoval i v politice a byl zastáncem myšlenky autonomie slovanských národů v rámci rakouského státního celku. Na svém nejvýznamnějším díle Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě pracoval přes 50 let. Na základě úmorného studia většinou dosud neznámých pramenů předložil veřejnosti první skutečné dějiny českého národa od jeho počátků až do ztráty samostatnosti nástupem Habsburků na český trůn v roce 1526. Toto působivé dílo vyzvedávající slavnou husitskou minulost Čech se stalo velkou posilou pro český národ především v jeho těžkých dobách. František Palacký zemřel ve svém pražském domě 26. května 1876 a již tehdy byl svými současníky považován za Otce národa.

Historie čerpána z webu

https://www.muzeumnj.cz/hodslavice

Rodný dům Františka Palackého Hodslavice je držitelem turistické známky č.1597.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/rodny-dum-frantiska-palackeho-hodslavice-c1597