Studánka U kostela v Čenkovicích byla v nějaké podobě vybudována pravděpodobně na konci 18. století, kdy zde byl postaven evangelický kostel, u něhož existoval také hřbitov. Voda tak mohla sloužit lidem protestanského vyznání, kteří zamířili za svými příbuznými, aby zalili květiny na hřbitově. Studánka má podobu kamenné zídky, ze které trčí trubka, z níž slabým proudem vytéká voda. Tekutina padá do malé nádržky vyhloubené u zídky, ohraničené betonovými obrubníky. Voda do studánky přitéká z Bukové hory, na jejímž úpatí byla studánka vybudována a poté mizí kdo ví kam.

Studánka se nachází v předhradí zříceniny hrádku Karlík, přímo na červené turistické značce. Ve středověku prý byla zdrojem životodárné tekutiny pro osazenstvo hrádku. Studánka přežila i zánik hradu a podle pověsti prý dokonce prýští ze zasypané hradní studny, sklepů či chodeb, které ale dosud nebyly nalezeny. Bohužel studánka často vysychá, zejména v posledních letech skoupých na dešťové srážky. V roce 2021 už zase byla plná vody, tak snad tomu tak bude i nadále.

Kdy byl postaven objekt hostince a vanových lázní u silnice vedoucí z Brandýsa k Seči, které až později dostaly svůj název po dlouholetém majiteli Františku Salabovi, se nepodařilo jednoznačně zjistit. Podle jednoho z pramenů byl původní hostinec postaven v roce 1822. První doložený záznam o domu a hostinci čp. 79 pochází až ze sčítání lidu v roce 1870 a uvádí, že majitelem domu tehdy byl hostinský Antonín Dvořák, a že v něm žil s manželkou a synem.