Netrvalo dlouho, abychom si byli zcela jistí, že Český ráj svůj název získal oprávněně, neboť nás okouzlil hned během první dovolené, kterou jsme v tomto malebném kraji strávili. Byla to prostě láska na první pohled, takže jsme se sem v průběhu dalších let rádi vraceli a většinou jsme v tomto úžasném koutku naší země strávili týden. Jednoho roku jsme se ubytovali v rodinném domě v obci Žlábek, v němž jsme měli dostatek soukromí i prostoru a tak jsme zde byli velice spokojeni. V paměti nám utkvěly zejména snídaně či večeře na terase, odkud jsme pozorovali krajinu Českého ráje a když nad zříceninou hradu Trosky zapadalo slunce, mohli jsme na té úžasné podívané nechat oči. Samozřejmě jsme si naplánovali návštěvu spousty zajímavých míst a jedním z nich byl hruboskalský skalní hřeben.

Tehdy jsme naším plechovým ořem přijeli k zámku Hrubá skála, odkud jsme vyrazili na okružní procházku skalním městem. Sledovali jsme žlutou značku, která nás protáhla kolem vyhlídek a horolezeckého hřbitova až na okraj Lázní Sedmihorky, kde jsme narazili na několik pramenů. Nejprve to byl Barbořin pramen, u něhož jsme se zdrželi jen chviličku, zejména kvůli pořízení fotografií a poté jsme popošli pár kroků k pramenu, jenž se jmenoval Antonínův. Bohužel ani tady se nenacházela žádná keška, tak jsme se rychle přesunuli k třetímu zdroji vody s názvem Josefův pramen, o němž již pojednává jiný můj článek. Pro vášnivé čtenáře je pak připraven cestopis Jak jsme se poprvé prošli Hruboskalským skalním městem, z něhož zjistíte podrobnosti z pátého dne naší červencové dovolené v Českém ráji roku 2012.

Jak už bylo zmíněno, většinou jsme v Českém ráji strávili celý týden, ovšem i v tomto případě bylo uplatněno pravidlo o výjimkách. Změnu si v podstatě vyžádalo naše podnikání, které se postupně rozvíjelo a jednoho roku jsme stáli před otázkou, jak zrychlit balení vyrobených mýdel a šumivých bombiček do koupele. Bylo jich stále více a více, takže jsme situaci museli nějak vyřešit a po mnoha úvahách jsme se rozhodli pořídit si balící stroj. Jelikož by nový výrobek stál mnoho desítek tisíc korun, pátrali jsme po bazarovém stroji a náhoda tomu chtěla, že starší a téměř nepoužívaný kousek jsme objevili ve vesnici nedaleko Turnova. Na jednu květnovou neděli jsme si tedy domluvili prohlídku balícího stroje a zároveň si zajistili ubytování na tři dny v Karlovicích u Turnova, jelikož jsme rádi spojovali příjemné s užitečným či v tomto případě práci se zábavou.

Počasí nám celý víkend přálo a tak jsme se mohli procházet nádhernou přírodou a poznat poměrně dost zajímavostí. A jelikož Karlovice ležely na dohled od úžasného výtvoru matky přírody, který si lidé pojmenovali jako Hruboskalské skalní město, byl by doslova hřích se sem nevydat. Vůbec nám nevadilo, že jsme zmíněnými skalami proklouzli o čtyři roky dříve během týdenní dovolené, protože se nám v nich moc líbilo a navíc jsme si tentokrát naplánovali trochu jinou trasu. Co měly obě putování společného, byla cesta po žluté trase od zámku Hrubá Skála k vodním pramenům u Lázní Sedmihorky a některé z nich jsme si znovu prohlédli. A protože jsme sem přišli stejnou cestou, jako první přišel na řadu Barbořin pramen, který byl pojmenován po manželce zakladatele lázní, jímž byl doktor Antonín Šlechta. Ctihodný muž však nepřišel zkrátka, protože měl svůj pramen jen o pár metrů vedle.

Antonínův a Barbořin pramen dokonce čerpaly vodu ze stejného zdroje a stejně pevné bylo patrně i jejich manželství, které ukončila doktorova smrt na začátku roku 1886. Když jsme k Antonínovu pramenu přišli, spatřili jsme pískovcový kámen, který nám trochu připomínal náhrobek zdobený reliéfy, barokními volutovými křídly a květinou. Pod růžicí jsme našli název pramene a o něco níže letopočet 1839, který připomínal důležitou událost pro dějiny zdejšího kraje. Doktor Šlechta byl totiž nadšený zastánce vodoléčebných metod Vincence Priesnitze, který ho inspiroval k založení lázní v Čechách a právě u budoucího Antonínova pramene se na tom dohodl s majitelem hruboskalského panství baronem Aloisem Aehrenthalem. Voda vytékala z malé trubky pod číslovkami, ale pouze jsme si opláchli ruce a neochutnali ji.

Potom jsme se vydali k třetímu pramenu s názvem Josefův, o němž se podrobnosti dočtete v jiném příspěvku. Jak dále probíhal náš druhý den pobytu v Českém ráji roku 2016, zjistíte snadno v sekci Velké povídání o výletech, kde na vás čeká opravdu obsáhlý cestopis s názvem Jak jsme se z Turnova vrátili do Karlovic po hruboskalském hřebeni. Pokud jste lázeňské prameny také navštívili, můžete své poznatky napsat do komentářů dole pod článkem. Děkujeme. Antonínův pramen se nachází v bezprostřední blízkosti Lázní Sedmihorky a kromě něj v areálu narazíte na dalších šest studánek. Jestli má tento počet nějakou souvislost s magickým číslem sedm, těžko říct. Možná se stavitel lázní a budovatel pramenů inspiroval od středověkých kolegů, kteří na sedmi pahorcích postavili města Řím, Prahu, Lisabon či Moskvu.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/hruboskalsko-antoninuv-pramen​

Historie :

Antonínův pramen byl pojmenován po zakladateli lázní Sedmihorky, jímž byl doktor Antonín Šlechta, nadšený zastánce vodoléčebných metod Vincence Priesnitze. Doktor Šlechta se moravským kolegou nechal inspirovat a v roce 1839 se s majitelem hruboskalského panství baronem Aloisem Aehrenthalem dohodl na založení lázní, k čemuž došlo právě u Antonínova pramene. Milovníky červené knihovny jistě zaujme informace, že pramen má stejný zdroj vody jako sousední Barbořin pramen, jenž byl pro změnu pojmenován podle Šlechtovy manželky a stejně pevné bylo i jejich manželství, které ukončila doktorova smrt na začátku roku 1886. Antonínův pramen se nachází v bezprostřední blízkosti Lázní Sedmihorky a kromě něj v areálu narazíte na dalších šest studánek. Jestli má tento počet nějakou souvislost s magickým číslem sedm, těžko říct. Možná se stavitel lázní a budovatel pramenů inspiroval od středověkých kolegů, kteří na sedmi pahorcích postavili města Řím, Prahu, Lisabon či Moskvu.

Historie čerpána z webu

http://www.putujici.cz/

https://www.estudanky.eu/4583-antoninuv-pramen

Hruboskalské skalní město je držitelem turistické známky č.994.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/skalni-mesto-sedmihorky-c994