Do města Litovel jsme v rámci jednodenních výletů zavítali tolikrát, že by na součet všech našich návštěv bylo potřeba prstů skupinky nadšených turistů. A když se toto královské město stalo sídlem naší rodinné firmy s názvem Ruční mýdlárna, jezdili jsme do něj takřka denně. Občas jsme si udělali čas a podnikli nějakou procházku po městě nebo okolí, během nichž jsme se dokonale seznámili s místními památkami. Jeden srpnový den jsme si udělali volno a navštívili pár vesnic mezi Olomoucí a Litovlí, kde jsme náš výlet zakončili. Předposledním cílem se tehdy stal vodní mlýn, nacházející se na konci městské čtvrti Pavlínka, nicméně v temných dobách středověku stával přibližně 1,5 kilometru od středu královského města Litovel.

Tehdy se mu říkalo Pušmýl podle německého busch neboli křoví, z čehož jsme usoudili, že v té době býval řádně obklopen divočinou Litovelského Pomoraví. Ovšem když jsme k němu přijeli, spatřili jsme krásně opravenou mlýnskou budovu, jehož žlutou fasádu nešlo přehlédnout. V době naší návštěvy v něm sídlila stavební firma Lubomíra Vymětala, což byl potomek posledních mlynářů, kteří po druhé světové válce klapáč používali k původnímu účelu. Jenže pak přišla éra komunismu a roku 1949 si mlýn převzaly Státní statky a v letech 1960 - 1962 si jej přebral národní podnik Biochema, jehož zástupci mletí v objektu zrušili, veškeré zařízení zlikvidovali a zřídili v něm skladiště. Byla to škoda, protože mlýn do té doby fungoval několik staletí a vystřídalo se na něm mnoho vlastníků či nájemců.

Kromě samotné budovy mlýna s městským znakem na fasádě, jsme zvenku shlédli pár sousedních budov, které byly možná pozůstatkem nejstarší městské papírny, jež zde fungovala v letech 1557 – 1609. Od té doby však areál prošel různými přestavbami, takže se dalo těžko odhadnout, k čemu sloužila menší budova vedle a protože po vodním náhonu už nebylo ani stopy, více jsme toho vidět nemohli. Vrátili jsme se k našemu stříbrnému autu francouzské výroby a odjeli jsme k litovelské poště, od níž jsme zamířili ke Svatojánskému mostu. O něm však již vypráví jiný můj článek, tak si jej ve volné chvíli také někdy přečtěte. Jak celý den probíhal, zjistíte v sekci Velké povídání o výletech, kde na vás čeká cestopis s názvem Jak jsme v Litovli našli hvězdu a švédskou desku.

Kompletní fotogalerii najdete zde

https://www.rajce.idnes.cz/jirkacek1/album/litovel-vymetaluv-mlyn​

Historie :

Vymětalův mlýn byl postaven již v temných dobách středověku, přibližně 1,5 kilometru od středu královského města Litovel a tehdy se mu říkalo Pušmýl. Slovo bylo převzato z německého busch neboli křoví, z čehož by se dalo usoudit, že v té době stál v pořádné divočině Litovelského Pomoraví. První zmínka o mlýně pochází z roku 1379, kdy jej vlastnil cholinský vladyka Martin a patrně jej pronajímal. Po jeho smrti připadl klapáč markraběti Joštovi a od něj jej zase koupil měšťan Jindřich Zelenka. V letech 1557 - 1609 zde pracovala nejstarší městská papírna. V roce 1562 se mlýn stal majetkem města, které jej prodalo roku 1760 a majitelé či nájemci se pak v jeho držení střídali. Mezi ně patřili okolo roku 1834 dědicové Tomáše Straškraby, které na začátku 20. století vyměnil nový vlastník František Vymětal. Tento muž nechal při regulaci řeky Moravy v roce 1931 zavést do mlýna elektřinu a o pět let později jej předal svému synu Evženovi, jemuž byl rodinný majetek sebrán po nástupu komunistů k moci. Po roce 1949 si mlýn převzaly Státní statky a v letech 1960 - 1962 si jej přebral národní podnik Biochema, jehož zástupci mletí v objektu zrušili, veškeré zařízení zlikvidovali a zřídili v něm skladiště. V devadesátých letech 20. století získal v restituci majetek zpátky Lubomír Vymětal, který v objektu provozuje stavební firmu. Budova bývalého mlýna byla krásně opravena a jeho žlutou fasádu nemůže přehlédnout žádný návštěvník, který se ocitne na konci městské čtvrti Pavlínka, patřící dnes k Litovli.

Historie čerpána z těchto webových stránek

https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/6807-vymetaluv-mlyn-pusmyl-buschmuhle

Město Litovel je držitelem turistické známky č.711.

https://www.turisticke-znamky.cz/znamky/litovel-c711