Dřevěný kostel s věží a střechou krytou šindelem byl postaven v roce 1679 ve Velké Kopani na Zakarpatské Ukrajině a v roce 1857 byl prodán do vesnice Cholmovec u hranic s Rumunskem za 255 zlatých. Začátkem dvacátých let 20. století se stav kostela výrazně zhoršil, došlo k částečnému rozebrání oltářního srubu a o něco později i jehlancovité střechy.  V polovině dvacátých let byly do kostela převezeny ikony z rozebraného dřevěného kostelíka v Trosinku. V roce 1927 se o chátrajícím kostelíku dozvěděl senátor Václav Klofáč. Zakoupil značně poškozený kostel za 16.000,- Kč a nechal jej převést 27.7.1930 do Dobříkova.

Valašské Meziříčí je město na soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy a svou polohou představuje vstupní bránu Moravskoslezských Beskyd. Poprvé se Meziříčí připomíná v roce 1297, městem je nazýváno od roku 1377. Původně se nazývalo jen Meziříčí, přívlastek Valašské dostalo teprve v 18. století, ojediněle se objevuje roku 1718, do té doby bylo nazýváno Meziříčí nad Bečvou nebo Meziříčí pod Rožnovem. Vzniklo na levém břehu Rožnovské Bečvy. Na pravém břehu byla založena obec Krásno, roku 1491 povýšená na městečko. Přestože Meziříčí a Krásno měly po několik staletí společnou vrchnost, k jejich spojení v nynější Valašské Meziříčí došlo až v roce 1924; Valašské Meziříčí se tak stalo největším městem na Valašsku. V obou obcích kvetl obchod a řemesla, ale ničily je války, morové epidemie a požáry. Přesto i v dnešní době město nabízí velký počet pamětihodností jak v centru, tak na jeho okraji.

Město Svitavy bylo založeno již ve 12. století a do dnešních dnů se v něm zachovalo mnoho památek. Náměstí, opravené v letech 1993 až 1994, je pýchou města a učebnicí architektury. Duchovní obzor rozšiřovaly církevní chrámy, barokní přestavby zakryly původní románskou či gotickou podobu. Kostely Navštívení Panny Marie, sv. Jiljí a sv. Josefa, stejně tak jako množství barokních soch, připomínají rozvoj města v 18. a 19. století. Dnes město turistům nabízí prohlídku pěkně zrekonstruovaného náměstí, které má druhé nejdelší podloubí v České republice, návštěvu muzea, kde zhlédnou ojedinělou výstavu praček a prací techniky, či stálou výstavu ze života svitavského rodáka Oskara Schindlera, nesoucí název Hledání hvězdy Davidovy-Oskar Schindler-spravedlivý mezi národy. Milovníci přírody se mohou projít po naučné stezce ve Vodárenském lese a zavítat do přilehlého parku Patriotů. Ve Svitavách je toho opravdu hodně k vidění....

Památník bitvy u Lipan byl na kopci zvaném Lipská hora postaven roku 1881. Samotná bitva se odehrála dne 30. května 1434 v širším okolí mezi městy Český Brod a Kouřim. Bitvě předcházelo neúspěšné obléhání města Český Brod vojsky Panské jednoty. Po zprávě, že se polní vojska radikálů hnula od Kolína a směřují na Kouřim, upustila koaliční vojska od dalšího obléhání a hnula se vstříc nepříteli. Obě armády stanuly proti sobě jižně od vesnice Lipany v prostoru mezi obcí Hřiby a Lipskou horou. Jednalo se o spojené síly radikálních husitů Táborů a Sirotků, vedené Ondřejem Keřským, Prokopem Holým a Janem Čapkem ze Sán na straně jedné, a koalicí umírněných kališníků a katolíků pod vedením hejtmana Diviše Bořka z Miletínka, starého spolubojovníka Jana Žižky z Trocnova na straně druhé.