Mlýn ve Lhotě nad Moravou dal postavit roku 1247 klášter z Hradiska u Olomouce, protože do té doby vlastnil jediný klapáč a ten již kapacitně nestačil z důvodu rostoucího majetku církevních hodnostářů. Druhý mlýn byl tedy postaven u Nákla, které tvořilo část olomouckého panství, a to na jednom z několika ramen řeky Moravy. Aby mlynář nebyl v hlubokém lese sám bez ochrany třeba při možném přepadení lupiči, byla u mlýna založena malá ves, skládající se jen ze šesti chalupářských usedlostí. Mlýn býval největší a nejdůležitější budovou ve Lhotě. Mleli zde poddaní všech obcí sousedících, pokud patřily k panství kláštera. Lhotský mlynář musel pomáhat při opravě stavu v Řimicích. Roku 1474 vznikly spory mezi mlynáři, které urovnával Karel starší z Vlašimi. Roku 1497 byla sepsána řimická smlouva o udržování správného toku na Mlýnském potoce a ty byla potvrzena králem Vladislavem II.