Kostel českobratrské církve evangelické v Kyjově byl postaven roku 1928 ve funkcionalistickém slohu dle projektu architekta Josefa Poláška. Zaparkovali jsme přímo naproti vchodu a hned jsme se k němu vydali. Vystoupali jsme po několika schodech ke dveřím, které však byly zamčené a tak jsme si kostel prohlédli pouze zvenku. Vedle vchodu jsme uviděli dvojici spojených oken, které zřejmě patřily nějaké kanceláři, ale možná zde býval byt kněze.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje v Kyjově byl postaven i přes finanční potíže na místě třech domů na náměstí v letech 1713 - 1720 řádem kapucínů a byl součástí kláštera stejného řádu. Později byly zakoupeny další dva domy na ulici Hrnčířské a roku 1743 byla přistavěna západní kaple, zvaná také bukovanská. Vybavení kostela bylo strohé a až v roce 1754 byla vystavěna nová kruchta a na ní umístěny varhany získané z kostela sv. Andělů Strážných ve Veselí nad Moravou.

Kostel Narození Panny Marie byl v Drysicích postaven v letech 1887 - 1889, když předtím místní obyvatelé více jak 100 let chodili na mše do kaple Narození Matky Boží. Časem kapacitně nedostačovala a tak Drysičtí pomýšleli na stavbu nového svatostánku. Za tímto účelem prodala obec roce 1876 svou obecní hospodu a část pozemků, zbytek peněz dodali samotní občané. Plány a rozpočty vypracoval A. Mereta, arcibiskupský architekt. Olomoucký kardinál Bedřich z Fürstenberku daroval dříví, kámen obec, písek zdarma dodal místní obyvatel František Ryšánek a samotní občané horlivě a obětavě pomáhali, takže stavba rychle pokračovala.

Kostel svatého Bartoloměje v Napajedlech byl vystavěn v letech 1710 - 1712 se souhlasem tehdejšího majitele napajedelského panství Adama Jáchyma z Rotalu. Vysvěcen byl až v roce 1741 olomouckým biskupem Jakubem Arnoštem. Současný kostel ovšem nebyl prvním ve městě, protože již v roce 1418 se v pramenech připomíná napajedelský farář Mikuláš. Původní kostel sv. Bartoloměje stával v bezprostřední blízkosti městského tržiště vedle fary a sloužil také jako pohřebiště rodu Žerotínů a Vartemberků. Byl zde oltář sv. Jocha a sv. Šebestiána, postavený na odvrácení moru, který město sužoval roku 1566.

Kostel svaté Máří Magdalény byl postaven v bývalé židovské čtvrti na místě synagogy v letech 1651–1654 pravděpodobně stavitelem Ondřejem Ernou pro Františkány, kteří přišli o svůj kostel a klášter během třicetileté války. V letech 1654–1671 pak františkáni postavili i přilehlý klášter s nemocnicí a lékárnou a tehdy zde působilo 55 mnichů. Kostel i s klášterem vysvětil 16. dubna 1673 olomoucký biskup Karel II. Lichtenštejn z Kastelkornu.

Evangelický kostel v Třinci byl vystavěn dle návrhu architekta Julia Leischninga z Vídně v letech 1896 – 1899. V letech 2011 - 2013 proběhla generální revitalizace kostela, během níž byla zejména obnovena fasáda kostela a vybudován bezbariérový vstup. Dnes slouží k bohoslužbám Farního sboru Slezské církve, který sídlí v domě Hutník hned u kostela.

Třinecký kostel sv. Alberta byl postaven z režných cihel v roce 1885 na náklady arciknížete Albrechta Fridricha Habsburského ve stylu novogotiky a ve tvaru kříže a má opravdu mohutné rozměry - na délku měří 49,5 m, na šířku 32,5 m, vysoký je 14 m a může pojmout až 2000 osob. Byl zde uplatněn systém raně-gotických francouzských katedrál nebo románských a raně gotických kostelů v Německu, jejichž půdorys je utvořen tak, že na délku jednoho čtverce hlavní lodi připadá dvojnásobek čtverců lodi boční.

Žarošice se ve světě proslavily díky kostelu Panny Marie, který stával v místě zvaném Silničné už ve 14. století. Také zde byla rezidence, kterou vedli cisterciáčtí kněží. Již od pradávna sem proudily davy lidí a každoročně přicházelo až šedesát tisíc poutníků. Všichni se chtěli pomodlit u vzácné sochy Panny Marie, kterou místním cisterciačkám darovala královna Eliška Rejčka.

Kapucíni přišli do Brna roku 1603 a mniši se tehdy usadili před hradbami města poblíž Měnínské brány. Během pár let zde vybudovali klášterní objekty a malý kostelík. Tyto stavby podlehly zkáze již v roce 1643, kdy je srovnal se zemí Louis Raduit de Souches, aby švédský nepřítel nenalezl v těchto budovách opěrný bod proti Brnu. Roku 1648 daroval kapucínům hrabě František Magnis tři domy na Uhelném trhu, na jejichž místě si řeholníci začali budovat klášter.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie byl postaven v letech 1910–1913 v secesním slohu kvůli zvýšenému počtu věřících, proudících do Brna za prací. Výstavbu nového kostela inicioval brněnský biskup Pavel Huyn jako připomínku 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. v roce 1908. Kostel byl proto prohlášen za jubilejní. Pozemek darovalo město Brno. Základní kámen byl posvěcen 18. srpna 1910 v den panovníkových 80. narozenin. Pro financování stavby založil biskup v brněnské diecézi Jednotu pro stavbu katolických kostelů.