Kostel svatých Petra a Pavla byl v Dolních Kounicích postaven v letech 1877 - 1879 na místě, kde se předtím nacházela renesanční radnice a měšťanský Kölblův dům. Tento nový kostel nahradil původní kostel z roku 1411, jenž se nacházel na pravém břehu Jihlavy. Starý chrám byl poměrně malý a postupem času už nevyhovoval svou kapacitou. Navíc trpěl častým rozvodňováním řeky a při velké povodni roku 1862 byl natolik poškozen, že musel být uzavřen. Dalších sedmnáct let byly bohoslužby pořádány v kapli svatého Fabiána a Šebestiána a v roce 1881 byl dokonce poničený kostel zbořen.

Chrám svaté Barbory (lidově Barborka, dříve kaple svatého Fabiána a Šebestiána) je pravoslavný chrám a bývalá římskokatolická kaple ve městě Dolní Kounice. Pravoslavné církvi, slouží od 90. let 20. století a je chráněna jako kulturní památka České republiky. Předchůdcem současné kaple byl protestantský sbor, který byl postaven před rokem 1588. Ten byl přesně o sto let později zcela přestavěn do současné podoby brněnským stavitelem Jiřím Richterem, který nechal stát původní gotické kněžiště. K němu byla přistavěna loď vlastní kaple s kruchtou a sakristie. Od té doby zde až do roku 1783 fungovalo modlitební bratrstvo, kongregace svaté Barbory.

Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vsetíně byl stavěn v 17. století jako zámek. Roku 1689 byl nový zámek i s dušičkovou kaplí věnován církvi na zřízení kostela, fary a školy v souvislosti se zničením nedalekého původního kostela uherskými povstalci. Samotná přestavba zámku na kostel byla poté neustále oddalována a dokonce ještě v roce 1708 byla jeho severní strana opatřena otevřenými arkádami, které pak byly zazděny a nyní tvoří výplň severní zdi kostela. Původní určení stavby připomínají nárožní bašty se střílnami a konzoly balkonu v jižní zdi. Roku 1889 byla zvýšena věž a opatřena cibulovitou bání a do věže byly umístěny tři zvony ulité ve Vídni, zatímco dosavadní byly věnovány kostelu v sousední vsi Hovězí. Jeden z nich nesl letopočet 1523. Fara u kostela z výraznou klasicistní úpravou je z roku 1828.

Kostel svatého Jiří byl postaven po roce 1560 v renesančním stylu na vyvýšeném místě, kde nahradil kamennou tvrz z třináctého století. Tato tvrz stávala v místech staršího pravěkého sídliště, které využilo vyvýšené ostrožny nad rovinatým a pravděpodobně i močálovitým prostorem. Na tvrzi vládli vladykové, kteří se psali z Nákla. Z roku 1356 je zmínku o Tyrvartovi z Nákla, který byl opatem kláštera Hradisko u Olomouce. Dále jsou zmiňováni bratři Mikuláš, řečený Náklo, Hynčík a Heřman, který byl olomouckým generálním vikářem. Zajímavou postavou byl jistý Drslav. Jeho pečeť je přiložena v protestním dopise na koncil s mistrem Janem Husem. Záhy se stal významným husitou a ve válečných událostech získal hrad Gansberk na uherských hranicích.

Na území obce Rozvadovice nedaleko královského města Litovel stojí kostel Nejsvětější Trojice. Jeho předchůdcem byla kaple, postavená roku 1776 na návsi. Vlastní kostel byl vystavěn v letech 1935 až 1936 právě místo kaple. Podoba kostela se od té doby do současnosti nezměnila, pouze roku 2008 byla vyměněna střešní krytina a v říjnu 2013 proběhla oprava fasády kostela. Projekt vypracoval český architekt Klaudius Madlmayr, jehož tvorbu lze zařadit do meziválečného neoklasicismu a monumentalismu. Vytvořil mnoho návrhů pro římskokatolickou církev a navrhl také množství úředních budov, především na Moravě. Spolupracoval se sochařem Juliem Pelikánem. Mnoho jeho staveb je spojeno s kultem sv. Cyrila a Metoděje.

Křelov na Olomoucku je poprvé zmiňován v roce 1275 a už čtyři roky poté se v historických análech objevily také zprávy o zdejším kostele. Podle této listiny byl velmož Časta ve sporu se sousedním vladykou Pardusem z Horky o patronátní právo nad kostelem v Křelově, z něhož vzešel jako vítěz. O jeho vzhledu a umístění se však žádné zprávy nedochovaly. Byl patrně menší stavbou a podle mínění farní kroniky stál na návrší na místě nynější kapličky Panny Marie. Patronem kostela byl od roku 1329 řád sester sv. Kláry z Olomouce. To platilo až do roku 1684 je jako patron kostela uváděn klášter Hradisko. Kostel byl patrně již odpradávna zasvěcen sv. Jiljí. Tento původem řecký poustevník je patronem dobročinnosti, tělesně postižených, kojících matek, lesů a kovářů. Svátek počátkem září tak spolu s Křelovskými slavili také v sousedním Břuchotíně, Řepčíně a ve Skrbeni, které do zdejší farnosti dříve patřily. Kromě toho zde byla i farní škola. Zprávy o ní jsou už z roku 1662.

Kostel sv. Petra a Pavla byl v Brodku u Konice postaven v letech 1801- 1802 zřejmě na místě starší kaple z roku 1725, která svou velikostí již nedostačovala potřebám věřících. Dnešní vzhled kostela je výsledkem rekonstrukce střechy, krovů a fasád provedené v letech 2003-2005. Vnitřní vybavení pochází především z první poloviny 19. století, části jsou i novodobé. Hlavnímu oltáři dominuje obraz Loučení apoštolů sv. Petra a Pavla od vídeňského malíře Josefa Redla z roku 1802 darovaný kostelu baronem Langem. Varhany z roku 1806 vytvořil brněnský mistr Sieber a do Brodku byly dovezeny v padesátých letech 20. století ze Slovenska. Stropní malby Ježíše s apoštoly, Svaté rodiny a Obrácení sv. Pavla jsou dílem prostějovského malíře Tašnera z roku 1898. Zvony pojmenované Petr a Pavel, Ignác z Loyoly a Panna Maria Lourdská pocházejí z naší nejznámější současné zvonařské dílny L. Dittrichové a byly vysvěceny roku 1990.

Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v městské části Brno-Žabovřesky byl postaven na místě zničené kaple na Foerstrově ulici v letech 1994 - 1995. Dne 27.5.1995 byl vysvěcen brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem. Architektem stavby byl Josef Opatřil, který v roce 1992 vyhrál výběrové řízení na projektovou dokumentaci pro stavbu kostela. V roce 2015 se slavilo výročí 20 let od posvěcení kostela a zároveň také výročí 200 let od narození představitele Salesiánů. V rámci oslav bylo vybudováno také osvětlení věže kostela, které je viditelné se širokého okolí a tento v noci osvětlený kostel tak vytváří výraznou dominantu městské části Brno-Žabovřesky. Zajímavostí je také barva osvětlení, která se řídí liturgickým rokem, můžeme tak v rámci jednoho roku průběžně vidět všechny liturgické barvy.

Husův sbor v brněnské čtvrti Královo Pole byl postaven v roce 1925 podle projektu architekta Josefa Nováka na nároží ulic Svatopluka Čecha a Charvatské. O výstavbě sboru nově založené husitské církve v Brně bylo rozhodnuto v roce 1924 a ještě téhož roku na podzim byla uspořádána architektonická soutěž, přičemž v lednu 1925 byl přijat návrh architekta Josefa Nováka. Konstruktivistickou stavbu budovala firma Grüm a Dejmek a ke slavnostnímu otevření Husova sboru došlo 25. října 1925, u něhož byli přítomni i patriarcha Karel Farský a olomoucký biskup Josef Rostislav Stejskal. V nároží budovy se nachází mohutná věž se schodištěm. Sbor má dva sály, v přízemí sál divadelní, v prvním patře potom prostý bohoslužebný sál bez kněžiště pouze s oltářem, který je vyvýšen na několika stupních. Průčelí sboru je zapsáno na seznam kulturních památek České republiky. Tento chrám využívá ke svým bohoslužbám též brněnský církevní sbor evangelické církve augsburského vyznání. 

Současný barokní kostel ve slezské obci Hať nedaleko hranic s Polskem byl postaven z cihel a kamene roku 1731 na místě původního dřevěného svatostánku se zvonicí z počátku 16. století. O jeho výstavbu se zasloužila opavská jezuitská kolej, které zdejší panství náleželo a pro obec Hať to byla věru velká událost. Za dobu téměř 300 let prošel chrám mnoha opravami a rekonstrukcemi. Poslední a jedna z největších v jeho historii byla provedena v období let 1996 - 2000. Při ní byly provedeny opravy krovů, střechy a věže včetně výměny krytiny. Opravena byla kupole věže a kříž na jejím vrcholu byl pozlacen. Rekonstrukcí prošly i věžní hodiny a fasáda celého kostela. Při vnitřních úpravách byla provedena kompletní rekonstrukce elektroinstalace včetně osvětlení a ozvučení. Nový nátěr dostaly lavice, boční vstupy na kůr byly propojeny s hlavním vchodem a celý kostel byl vymalován.